Rozhodně nepatřím mezi historiky nebo dlouholeté pamětníky. Moje úryvky se mnohdy budou dotýkat historických faktů, které mi někteří z vás mohou pomoci upřesnit nebo doplnit. Ve Stráži nad Nisou dnes žije již mnoho rodin, které se přistěhovali v posledních letech a s historii obce se možná vůbec neseznámili. Hodně historických materiálů sebral a zveřejnil Jaroslav Bláha, první starosta znovuobnovené Stráže nad Nisou 1.12.1990. Patřil k nejvýraznějším osobnostem novodobé obce a já z jeho materiálu a celoživotní práce budu často vycházet.
V úvodním díle nejde začít jinak než vznikem obce. Přesný rok vzniku obce neznáme. Neexistuje žádná ustavující listina, která by jednoznačně určila datum založení. Můžeme tak jen vycházet z historických materiálů a hledat zmínku o obci Habendorf, tedy po původním německém názvu obce. V jedné darovací listině z roku 1411 se objevuje zmínka o Habersdorfu poblíže Liberce, ale není jistota, že jde o pozdější Habendorf, protože v jiné listině z roku 1454, kde jsou vyjmenovány obce tohoto obvodu, tj. Radčice, Šenborn (Krásná Studánka), Svárov a Machnín, žádná zmínka o Habendorfu není. První doklad o existenci Habendorfu se vztahuje k roku 1469, tedy do doby Česko-uherských válek a vlády Jiřího z Poděbrad. Roku 1466 prohlásil papež Pavel II. Jiřího z Poděbrad za kacíře a vyhlásil proti kališnickým Čechám křížovou výpravu. Jiří z Poděbrad byl tak nucen vést stálé obranné války s vnitřními i vnějšími nepřáteli. František Palacký ve svém čtvrtém díle Dějin národu českého o jednom takovém tažení proti Čechům zaznamenal: „Vratislavští, Svídničtí, Javorští a pan Fridrich z Biberštejna přibyli k Žitavě 29. srpna (1469 pozn. redakce), načež nazítří 30. celé vojsko, asi 400 drábů a 750 jízdních, hnuvši se k Liberci, položilo se u Habendorfu a 31. srpna vypravilo se asi 1 200 drábů k retování Navarova. Když ale téhož dne přišla pověst, že Čechové u veliké síle se blíží, Vratislavští první strachem podjatí dali se na útěk a celé vojsko se rozprchlo, jen Lužičané se vrátili do předešlého ležení u Žitavy zase a obrátili se pak k dobývání hradu Tolštejna v Čechách.“ (citát ze 4. dílu Dějin národu českého v Čechách a v Moravě str. 586-587 od Františka Palackého, vydání z roku 1939).
Toto je tak první zmínka o obci, která musela být krátce předtím buď založena nebo obnovena. Zatímco sousední obce v povodí Nisy — Svárov a Machnín — mají svůj původ slovanský, o původních obyvatelích Habendorfu kolují jenom dohady. Němečtí historikové se domnívají, že obec byla založena německými kolonisty, kteří mohli pocházet z obce stejného jména, která se nachází v horní Lužici, kde měli svá původní panství jak Biberštejnové, majitelé frýdlantského panství v letech 1278 — 1551, tak Rödernové v letech 1558 — 1620. Mohli být tedy odtud přesídleni, ale žádný důkaz o tom neexistuje. První konkrétní doklad o obyvatelích pochází až z roku 1559, skoro sto let po založení obce, kdy vesničku obýval rychtář, 7 sedláků a 2 chalupníci. Podle jmen to byli Němci (Peuker, Keil, Plischke, Kirchhof aj.), ale v té době bylo už i ve Svárově německé obyvatelstvo. Rozvoj Habendorfu byl v prvních třech stoletích velmi malý. Drsné podnebí neposkytovalo valné podmínky pro zemědělství. Nejlepší obdělávatelné pozemky užíval dědičný rychtář, z jehož hospodářství se pravděpodobně vyvinul pozdější panský dvorec. Kdy tento dvorec vznikl, není známo, ale víme, že existoval již v 16. století. Po prohrané bitvě na Bílé hoře v roce 1620 přešel koupí do vlastnictví Jakuba Talovce, později náležel frýdlantským pánům. Díky své poloze byla obec často pleněna procházejícími vojsky. Počty obyvatel se tak za staletí výrazně nezměnily – v roce 1630 v obci žil rychtář, 7 sedláků, 5 chalupníků, 2 domkaři a 8 tkalců.
Ač byla obec Habendorf nejmladší z okolí, stala se díky své poloze jejich přirozeným centrem a v roce 1599 zde byl vybudován kostel sv. Kateřiny. V roce 1600 získal kostel velký a bohatě zdobený zvon, který přečkal až do 2. světové války, kdy byl pro válečné potřeby v roce 1943 zabaven. Dnes je v kostele zvoněno na malý zvon, který měl původně funkci umíráčku. Zdrojem dat pro dnešní článek byla především publikace Jaroslava Bláhy z roku 1969 vydaná k pětisetletému výročí obce.
Buďte první kdo přidá komentář