Úryvky z historie obce Stráž nad Nisou 2

Památek ve Stráži nad Nisou je nespočet a v dnešním článku se budu zabývat těmi, co se nacházejí v těsné blízkosti Bergerova náměstí.

K nejvýznamnějším památkám patří kostel sv. Kateřiny, o kterém jsem se zmínil v závěru minulého článku. Na místě kostela původně stávala dřevěná modlitebna. O tomto Domu Páně se dochovala jen zpráva o jeho zvonu, jinak o zdejším prvním kostele není nic známo.

V roce 1599 zde Kateřina z Redernu dala postavit renesanční luteránský kostel. Po roce 1627 se vrchnost snažila obec postupně rekatolizovat. Ovšem ještě roku 1650 zde nebyl ani jediný katolík. Roku 1671 byl kostel opraven. Do nynější podoby byl přebudován v roce 1727 hrabětem Philippem Josefem von Gallas, který původní zchátralý kostel přestavěl v barokním stylu. Zůstala zachována raně barokní kazatelna, která pochází z roku 1686. Jejím autorem byl truhlář Georg Posselt a vyzdobil ji Christian Kaulfersch, autor známého obrazu Albrecht z Valdštejna z r. 1626. Základní kámen, nynější podoby kostela, byl položen 3. července 1727 a již v roce 1728 byla celá stavba dokončena. Příští rok oslavíme 295. výročí. Cenný oltář sv. Kateřiny byl v roce 1727 přenesen do kaple libereckého zámku.

Mladšího data jsou jen přístavky u věže, které byly postaveny mnohem později. V pravém přístavku je do stěny vezděna část náhrobního kamene z hrobu zakladatele soukenického průmyslu na Liberecku Johanna Georga Bergera (15.4. 1739 – †17.2. 1810), který byl pochován na hřbitově, který dříve obepínal kostel. Ten byl roku 1878 zrušen, když byl založen dnešní hřbitov.

Zajímavé osudy měly i tři kostelní zvony. Nejcennější zvon z roku 1600 byl v roce 1923 odprodán kostelu v Kryštofově údolí a v roce 1942 byly ostatní zvony až na malý umíráček použity na válečné účely. V kostele jsou umístěny varhany, které poprvé zazněly o poutní slavnosti sv. Kateřiny 27. listopadu 1904. Zakoupeny byly ze sbírky místních občanů. Na vnitřní straně bočního severního vchodu je starý zdobený zámek asi z roku 1700.

Na kostelních lavicích je několik rodinných měděných štítků z počátku 19. století. V roce 1863 byly instalovány věžní hodiny, dílo Jana Pokorného ze Sobotky.

Až do roku 1902 byl tzv. filiálním kostelem patřícím k liberecké farnosti. Zřizovací listiny samostatné farnosti nesou datum 1. dubna 1901. O její zřízení se zasloužil patron kostela a továrník Karl Zimmermann.

Kostel byl několikrát restaurován, poslední oprava proběhla v roce 1996 a byly při ní restaurovány také obrazy a sochy. Na stropě kostela nad pravým postranním oltářem se nachází znak frýdlantských pánů, v němž kolo připomíná rod Redernů, k nimž patřila zakladatelka kostela. Při jižní zdi kostela je hrob prvního padlého vojáka ve válce roku 1866 Emericha Berty. Smrtelně raněn byl na místě, které je označeno tabulkou v rohu školní zahrady. 23. června uplynulo 155 let od jeho úmrtí. Na jeho počest byl u kostela v roce 1896 odhalen pomník za účasti prince z Schaumburgu — Lippé a celé řady významných osobností armády a státu. Až z Uher byli přizváni i dva bratři E. Berty.

Místo kolem pomníku bylo v loňském roce upraveno. V bývalé restauraci Koruna zraněný Berta zemřel. Zde byl přechodně ubytován velitelský sbor pruské armády v čele s princem Albrechtem pruským a kancléřem hrabětem Bismarckem, celkem 141 důstojníků a výkonného personálu. Popis historie jedné z nejkrásnějších restaurací na Liberecku je na samostatný článek.

Chráněnou památkou je vstupní brána do bývalého panského dvora naproti kostelu, která je spolu s loukoťovým kolem, odkazující na rod Redernů, součástí znaku obce Stráž nad Nisou. Znak byl obci udělen 25.5. 1999. Bývalé dvorské budovy slouží dnes jako restaurace, obchody, kavárna nebo bytové jednotky. Blízko brány bývala kamenná kašna, která byla napájena dřevěným vodovodem, který byl při stavbě silnice v letech 1907 až 1915 porušen. Na zatravněné části za silnicí u školky býval hrob rudoarmějce N. V. Širokova, který tu skončil svůj život v květnu 1945 při osvobozování. Náměstí neslo i jeho jméno. Torzo náhrobního kamene jsem zahlédl v místě tzv. ohrady v době, kdy jsme tam měli sídlo firmy COMEL Internet s.r.o.

Jdeme-li od kostela směrem ke Krásné Studánce, míjíme po pravé straně dům č. 29, což je původní stará škola. Na křižovatce k obecnímu domu a hasičské zbrojnici býval největší strom v obci, obrovitý jasan. Pařez tohoto stromu existuje dodnes a stojí u domu č.p. 66. Je to rodný dům Ferdinanda Schwarze, v němž provozoval svou pekařskou živnost a psával své články. Ferdinand Schwarz (22.3. 1852 – †1906) byl průkopníkem socialismu. Ovládal i český jazyk. Měl velký podíl na organizování stávky textiláků v roce 1872, největší té doby v říši, při které stávkovali v Kateřinkách a Habendorfu více jak 2000 dělníků po dobu 6 týdnů.

9.7. 1876 (před 145 lety) byla do Habendorfu svolána první krajská konference sociálně demokratických organizací, kde by Schwarz pověřen funkcí tajemníka a byl zvolen jako delegát na příští celorakouský sjezd strany. V září téhož roku mu bylo svěřeno vydavatelství stranického orgánu „Der Arbeiterfreund“ a spolu s J.B. Peckou a L. Zápotockým začal připravovat vznik Československé sociálně demokratické strany. Ta vznikla 7.4. 1878. Několikrát byl kvůli tomu odsouzen a vězněn.

Jméno Ferdinanda Schwarze nese tak přilehlá ulice. Když jsme u původu jmen ulic, rád bych se zmínil o ulici Bilejova. Jmenuje se po Františku Bílejovi, hrdinovi Slovenského národního povstání, který bydlel v domě č.p. 212.

Bergerovo náměstí nese jméno po již zmíněném J.G. Bergerovi, který byl významný severočeský soukenický průmyslník. Podnikat začal v Praze, ale později se přestěhoval do Liberce, kde působil jako obchodník s plátnem. Následně obchodoval i s dováženým pivem, vínem a lihovinami. Výrobu textilu mu až po čase v roce 1796 povolil cech libereckých soukeníků a následně mu byla roku 1798 povolena výstavba továrny, kterou umístil do tehdejšího Starého Habendorfu, kde dříve koupil bělidlo a valchovnu. Ty chtěl zmodernizovat a rozšířit, ale naskytla se mu možnost koupit dům číslo 30, který byl součástí panského dvora uprostřed obce. Doposud tam byla sýpka, ratejna a ovčín. V přední části pak pivnice s kořalnou. Sem následně přesunul celou výrobu i obchod z Liberce.

Současně stavěl i továrnu na pozemcích okolo bělidla, kam později nechal z Holandska dovést první spřádací, postřihovací a mykací stroje. V roce 1804 byl pak v této továrně zapojen první parní kotel v Čechách, využitý k parnímu barvení a úpravě látek.

Zmínkou o obchodníkovi a továrníkovi Bergerovi se dostáváme k tématu dalšího dílu Úryvků z historie obce Stráž nad Nisou. Pokusím se zmapovat historii průmyslu v okolí.