Je březen 2021 a my jsme stále zavřeni pod rouškou lockdownu vládou, která si z nás udělala míček na ping pong ve hře, kde se pravidla mění za pochodu. Je to situace, která rozdělila rodiny, firmy připravila o možnost výdělků a obětmi bývají ti nejstarší a nejslabší. Jsme z toho všichni unavení a snažíme se zůstat pozitivní v tom pravém slova smyslu.
Přináší to však i pozitivní změny, a to jak pro zaměstnané, tak pro zaměstnavatele.
Home Office se stává věcí zažitou a firmy vidí, že jsou lidé leckdy i produktivnější z domova.
Žáci v domácích online školách si navykli aplikaci ZOOM nebo Google Meet a školy zase přišly na to, jak dále kontrolovat progres a předávat žákům k domácímu studiu materiál, ať již pro covidové omezení, nebo pro jinou nepříjemnost. Jsou to posuny, které s námi již zůstanou nehledě na pandemii.
Jsou to výdobytky doby zlé, která přinesla posun v komunikaci a řešení problémů a v mnoha případech přinesla čas řešit úkoly, na které jinak v běžném dni nezbýval čas ani energie.
My jsme ovšem občané Stráže nad Nisou, kde se zase tak moc věcí nemění. A jsem tu opět s tou svou negací na vedení obce. Promiňte mi to prosím, ale když to vidím, je mi z toho smutno.
V první vlně doby covidové byl pochopitelný strach, který jsme prožívali všichni z toho velkého neznáma, které se na nás celosvětově hrne. Vlna druhá začala optimizmem, podporovaná hesly “Česko je best in covid!” Ve vlně třetí jsme už všichni unavení z pravidel, která se mění jak míčková výměna stolního tenisu. Na každé vlně omezení je velmi zajímavé, jak si lidé poradili s nastavenými pravidly. Otevřela se výdejní okénka, kde to bylo trochu možné se z kamenných obchodů staly obchody internetové a všichni dělali vše pro to, aby obchody zůstaly alespoň částečně otevřeny dle stávajících pravidel. Ostatní čas byl věnován inovacím, renovacím a realizování myšlenek, na které v běžné době nebyl čas. Každá organizace, ať zkostnatělá státní správa, nebo soukromý sektor, má business plán, výhled do budoucna co se musí a co by se mělo zavést. Tak, aby se posunuly vpřed s cíly, které si vytýčily, aby přežily v konkurenci.
V našem obecním měřítku, kde se příjem obce nevydělává, ale především dostává z rozdělených daní, samozřejmě nejde o přežití, ale o takzvaný strategický rozvoj obce.
Strategický plán rozvoje obce je ucelený koncepční program rozvoje obce v podobě písemného dokumentu. Plán rozvoje obce slouží pro zpracovávání investičních záměrů realizovaných v obci (průběžné dotační tituly kraje, ministerstev a fondů EU), pro sestavování rozpočtu apod., především pak pro formulování toho, jak se bude lokalita rozvíjet v dalších letech.
Nenechte se zmást. Takový plán je zásadní pro obec jakékoli velikosti. Nejde totiž o to nejnutnější z roku na rok, ale o to, co by se ve výhledu řekněme dalších 5-15 let mělo dělat pro to, aby se obec rozvíjela tím správným směrem. Nejde tu o partaje, lidi u kormidla, nebo momentální potřeby obce. Jde tu o vizi do budoucna. Nejde dokonce ani o směrodatný dokument, kterého se vedení obce musí držet a plnit jej. Jde čistě o to, kam by obec měla směřovat v dalších letech.
Tento plán není důležitý jen pro budoucnost obce, ale také se dokládá k žádostem o čerpání dotací z vládních zdrojů. Jsem si jist, že takový plán je, jelikož obec již několikrát s žádostí o dotace uspěla, ale jsem si zároveň jist, že jde o dokument velmi zastaralý, který s obcí vlastně nemá co dočinění a je jen nutnou výplní kritérií žádosti.
Rozpočet obce se dělá vždy na jeden fiskální rok a nárokuje si nutné investice a závazky ze strany obce. Občas se počítá s výdaji na projekty přesahující více než jeden, možná dva roky, a tak se alokují zdroje do budoucna. To ale, nemá nic společného s plánem strategického rozvoje obce, který má být vizí do budoucna.
Na posledním zastupitelstvu v lednu 2021 bylo patrné, jak se v rozpočtu škrtá z leva do prava. Doba covidová dolehla. I tak se ale našel prostor pro naštěstí neschválený návrh mimořádně odměnit paní starostku jedním měsíčním platem (cca 60,000 Kč) a teď čtěte pozorně, navržený zaměstnanci obce. Slyšel jsem již hodně, ale aby nadřízenému navrhli jeho podřízení mimořádný příspěvek, to není rozhodně běžné. V době škrtů v rozpočtu je to pak rozhodně zvláštní. Jsem rád, že hlasovali pro schválení jen členové ANO nebo za ANO. Malý příklad o co by se nemělo žádat v době covidové.
Kdyby navrhli tuto mimořádnou odměnu zastupitelé, kteří znají míru zásluhy, neřekl bych ani slova.
Zpět ale k tomu nadhledu. Plán strategického rozvoje obce má obsahovat, jednoduše řečeno, to co je dobré pro obec do dalších let. Je toho spousta, ale jak jsme již viděli v uplynulém volebním období (v říjnu 2018 byly poslední volby do zastupitelstev obcí), vše se řeší jen na podnět občanů nebo zájmových skupin. Obec není schopná se starat o svůj majetek natož o nějakou vizi do budoucna.
Byli jsme svědky toho, že se na ustavujícím jednání koalice hovořilo o strategickém plánu obce a o tom, že si jej pan zastupitel Jiří Zvolánek vezme celý na starost a do jednoho roku jej zpracuje a předloží zastupitelstvu ke korekcím a k veřejnému projednání. Prozatím se tak nestalo. Čas běží dál a obec tak zůstává bez tohoto zásadního dokumentu, který je skutečně důležitý pro Stráž, nejen pro současné vedení obce, ale i pro další volební období.
Tento dokument má obsahovat ptačí perspektivu, nadhled nad všedními problémy obce a má se snažit nezávazně kormidlovat obec roky dopředu tak, aby bylo patrné proč a kam vlastně směřuje jako celek.
Argumentem může být snaha a veřejné deklarování paní starostky v GenusTV, že bude nový obecní dům v centru obce postaven do konce jejího volebního mandátu. Opak je zde však pravdou. Nový obecní dům by byl jen pomníčkem v jinak nepřipraveném projektu.
K tomu, abychom mohli vůbec nad takovou věcí jako obec přemýšlet, je nutné vzít v potaz vše s tím spojené. A není toho málo. Vizuální vzhled domu, koncepce Bergrova náměstí, dopravní napojení na školu a bezpečí dětí, parkování v okolí, dopravní obslužnost, vytíženost a časovou potřebu takové stavby, atd. Zjednodušeně řečeno to bez onoho nadhledu do budoucna nejde. Nelze jen říct “tady bude stát tento dům na konci mého volebního období a bude vypadat takto”.
Nelze zjednosměrňovat ulice bez zřetelu dopadu na okolní komunikace a bezpečnost.
Nelze rozhodovat bez přemýšlení nad propojením a dopadem na ostatní přilehlé komunikace, či části obce. Co lze, je dělat věci systematicky s vidinou toho, proč to děláme v kontextu několika let.
Nechci se tu rozepisovat o potřebě nového obecního domu. Dávám tím jen příklad o nepřipravenosti a vlastně o neschopnosti dlouhodobě plánovat budoucí osud obce.
Máme krásný domov s bohatou historií a jistě na to můžeme být pyšní. Přál bych si ale méně mikromanagementu a více systematického vedení obce do budoucna. Bohužel to nejde bez připravenosti a naslouchání občanů, kteří konec konců jsou tou silou formující budoucnost obce.
Je jen třeba naslouchat jejich názorům a potřebám a zformulovat je v reálný plán pro obec.
Už vás nebudu trápit úvahami o tom, co vše lze zlepšit a zrychlit, o tom, jak komunikovat s občany a o tom, co je v obci potřeba udělat. Každý jsme strůjci svého osudu a občasná sebereflexe neuškodí ani na obecní úrovni. A tak, prosím, zůstaňte pozitivní, usměvaví a hleďte do lepší, bez covidové budoucnosti.
Buďte první kdo přidá komentář