Strážský rodák Andreas Streit

Andreas Streit
()

*15. července 1840 Habendorf u Liberce – † 20. ledna 1916 Reichenau a.d. Rax
architekt a publicista, vyšší stavební rada města Vídeň
náboženské vyznání : Římsko – katolické

Andreas Streit se narodil 15. července 1840 v tehdejším Habendorfu 108 u Liberce. Otec, který vlastnil malou textilní továrnu v Habendorfu, ho poslal v roce 1852 do školy v Liberci (Oberrealschule Reichenberg), kde strávil své mládí. Školu roce 1858 dokončil s vynikajícím prospěchem.

Oberrealschule Reichneberg

Oberrealschule Reichneberg

Jako úplně první střední škola na území Liberce – Oberrealschule Reichenberg – byla zřízena a umístěna v Appeltově domě na dnešním Sokolovském náměstí (Neustädter-Platz). Reálky začaly vznikat v 18.stol. v Německu jako moderní vzdělávací ústavy, které měly být protikladem do jisté míry již zkostnatělým gymnáziím, vyučujícím latinu, řečtinu a humanitní vědy. Vyučování na reálkách mělo být praktické, spíše technického a přírodovědného směru a zaměřeno na živé jazyky. Žáci těchto škol byli ovšem v nevýhodě, neboť nemohli dále pokračovat ve studiu na universitách, ale pouze na vysokých školách technického směru. První reálky na území Čech a na Moravě vznikly roku 1811 v Brně, 1833 v Rakovníku a v roce 1837 právě v Liberci. Pro vznik liberecké reálky svědčilo nejen velmi liberální prostředí města, které přálo obchodu a podnikání, ale také skutečnost, že zde byl již léta přichystán potřebný objekt pro novou školu.

ŘEHÁČEK M.: Liberecké zajímavosti, kniha čtvrtá, 2016

Po dvouletém studiu na pražské polytechnice v letech 1858-1859 pokračoval do roku 1861 ve studiu na polytechnice ve Vídni. Výborné studijní výsledky mu umožnily dočasné osvobození od vojenské služby. V roce 1861 odešel na stavební školu Královské akademie výtvarných umění do Mnichova. Velký rozdíl v pojetí stavebního hnutí v těchto dvou městech ho přiměl k návratu do Vídně. Tam v letech 1862-1865 pokračoval ve studiu na Akademii výtvarných umění v Mistrovské škole Eduarda van der Nülla (1812–1868) a Augusta Sicard von Sicardsburga (1813–1868), současně dvou významných představitelů historismu období výstavby vídeňské třídy Ringstraße a stavby vídeňské Opery.
Ještě během studia na vídeňské akademii založil v roce 1862 architektonické sdružení „Wiener Bauhütte“. Poté, co dokončil akademická studia, se věnoval v letech 1865-1866 praxi, mj. vykonal několik stáží v různých stavebních kancelářích v Německu.
Následovalo více než pět let jeho pedagogické činnosti, kdy působil mezi roky 1866-1871 jako asistent pro pozemní stavitelství na polytechnické stavební škole Vídeňské technické univerzity. Z této doby pocházejí např. také jeho první návrhy na Centrum péče o chudé v Berlíně (1870), Družstevního domu výrobců textilního sukna v Liberci (1870), či budovy divadla a školy v Karlových Varech (1876).
Jedním z jeho větších děl je renovace rytířského paláce Stracig poblíž italské Gorizie. Stará mohutná rezidence, ale zcela nepřikrášlená budova postavená v době založení okolních továren, byla přestavěna na palác v italském stylu. Menší Streitovo dílo je pak sídlem Jeho královské výsosti vévody Nicolause von Württemberga. Od roku 1871 pracoval již jako nezávislý architekt ve Vídni.
Andreas Streit byl jedním z nejvlivnějších architektů vídeňského pozdního historismu. Jeho nádherné paláce a činžovní domy, které odrážejí potřebu reprezentace společnosti vídeňské Ringstraße, většinou využívaly novorenesanční nebo neobarokní styl. Velmi často se také vyznačovaly bohatými sochařskými doplňky a propracovanými schodišti. Asi nejdůležitějším příkladem této orientace je „Palais Equitable“ ve Vídni na náměstí Stock-im-Eisen-Platz č.3, který byl postaven pro americkou pojišťovnu. S koncepcí budovy jako reklamního média již byly přijaty tehdy moderní marketingové strategie. Fasáda vycházející z barokních modelů dostala důrazně polychromovaný akcent pomocí různých kamenných obkladů. Komplexní sochařský design, jehož ikonografie odkazovala na místní historii a pojišťovnu, proměnil kancelářskou budovu v monumentální stavbu. Tomu odpovídal portikus schodiště, bohatě obložený mramorem a mozaikami.
S příchodem raného modernismu na počátku 20. století se však význam A. Streita jako architekta zmenšil.

V centru Vídně, naproti světoznámému dómu svatého Štěpána (Stephansdom), stojí jeho palác Equitable.

Realizované bytové a obchodní budovy ve Vídni:

  • 1874-1975 nájemní dům, Vídeň 3, Rennweg 7-9
  • 1872 dvorní křídlo činžovního domu Vídeň 4, Graf Starhemberg-Gasse 24
  • 1875 nájemní dům, Vídeň 3, Metternichgasse 11
  • 1876-1877 nájemní dům, Vídeň 3, Veithgasse 11 (jedna z jeho hlavních staveb)
  • 1877-1880 Palác Miller-Aichholz, Vídeň 4, Prinz-Eugen-Straße 36
  • 1883 nájemní dům, Vídeň 3, Moroccanergasse 16
  • 1887-1891 obytná a komerční budova, „Palais Equitable“, Vídeň 1, Stock-im-Eisen-Platz 3
  • 1893 rekonstrukce Villa Katharina Schratt, Vídeň 13, Gloriettegasse 9
  • 1905 nájemní dům, Vídeň 7, Burggasse 60

Veřejné stavby:

  • 1875 textilní továrna Tylex, Letovice na Moravě, Brněnská ul.3
  • 1875-1877 synagoga židovské komunity ve Floridsdorfu, která v roce 1938 vyhořela. Vídeň 21, Holzmeistergasse
  • 1881-1882 přestavba a rozšíření budovy o boční křídla Künstlerhausu, Vídeň 1, Karlsplatz 5 (společně s Fr.Schachnerem)
  • okolo 1888 Hrob rodiny Goldsteinů, vídeňský centrální hřbitov
  • 1891-1892 Vídeňská všeobecná poliklinika, Vídeň 9, Mariannengasse 8-10
  • 1898-1901 Německé gymnázium, Moravská Ostrava, Českobratrská ul.16

Velká většina jeho plánů však zůstala pro nedostatek finančních prostředků nerealizována, avšak v soutěžích většinou oceněna:

  • okolo 1865 budova parlamentu v Haagu, Holandsko
  • okolo 1870 Centrum péče o chudé v Berlíně, Německo
  • okolo 1870 Družstevní dům textilních výrobců v Liberci, ČR (soutěž)
  • 1876 Divadlo v Karlových Varech, ČR (soutěž, 2. cena)
  • 1885 Mozartův pomník na náměstí Karlsplatz ve Vídni
  • 1889 Raimundův pomník ve Vídni
  • 1893 Plán rozvoje Stubenviertel ve Vídni
  • 1894 Protestantský kostel v Opavě, ČR (soutěž, 1. cena)
  • 1901 Hotel v Badenu u Vídně, Dolní Rakousy (soutěž)
  • 1901 Budova Reálného gymnasia v Teplicích-Schönau, ČR (soutěž, 2. cena, s Rudolfem Sowou)
  • 1902 Základní škola 1902 v Těšíně, ČR (soutěž, 3. cena)
  • 1902 Amtshaus Vídeň 20 (soutěž, 2. cena)
  • 1903 Postsparkassa, Vídeň 1 (soutěž)
  • 1906 Hotel v Klausenburgu, Transylvánie – Cluj, Rumunsko (soutěž)
  • 1906 Pošta v Těšíně, ČR (soutěž, 1. cena)
  • 1906 Kolonády v Karlových Varech, ČR
  • 1906 Budova školy Turn v Teplicích-Schönau, ČR (uznání)
  • 1906 Lázeňské zařízení v Teplicích-Schönau, ČR (soutěž)
  • 1906 Radnice Pettau, Štýrsko – Ptuj, Slovinsko (soutěž, uznání)
  • 1910 Lázeňský dům v Karlových Varech, ČR (soutěž)
Továrna Tylex Letovice na Moravě, nejstarší krajkárna ve střední Evropě

Kvůli jeho mnoha dalším aktivitám byla jeho činnost jako architekta poněkud omezená. Jako radní se angažoval ve vídeňské místní politice a díky své intenzivní práci pro sdružení výtvarných umělců hrál na konci 19. století i na vídeňské umělecké scéně důležitou roli. Byl též vlivným a častým porotcem, členem mnoha výborů pro mezinárodní výstavy.

Andreas Streit byl také členem několika sdružení: Od roku 1862 spoluzakladatel a opakovaně předseda Wiener Bauhütte, od roku 1871 přijat za člena Družstva výtvarných umělců ve Vídni – Künstlerhausu (v letech 1882-1884, 1900-1905, 1910-1911 – předseda Künstlerhausu, čestný člen od roku 1905), od r. 1869 členem rakouského Sdružení inženýrů a architektů, v roce 1894 zakládající člen a v letech 1894 a 1900 předsedou Klubu architektů, od roku 1908 člen Ústředního sdružení architektů v Rakousku. Krátce po vstupu do Vídeňského uměleckého družstva – Künstlerhausu byl jmenován do výkonného výboru.
Jeho činnost v tomto sdružení byla vždy velmi rozsáhlá. Např. v roce 1875 odjel do Florencie jako její delegát ke 400. výročí oslav Michelangela Buonarrotiho. Dále družstvo zastupoval na dnech německých uměleckých družstev v Berlíně, jako porotce působil na jubilejní výstavě mnichovského obchodního sdružení, byl porotcem a členem výstavní komise pro Světovou výstavu ve Filadelfii v roce 1876 a v Paříži v roce 1878, kde zastával funkci sekretáře pro všechny tyto mise.

V roce 1878 byl v úzkém přátelství s malířem Hansem Makartem pověřen výborem pro organizaci oslav stříbrné svatby císařského páru – císaře Františka Josefa a Elizabeth, zvané Sissi – funkcí uměleckého kurátora oslav ( tzv. „Makartova slavnostního průvodu“). Magistrát odměnil jeho úsilí udělením občanství města Vídně a darováním cenného diamantového prstenu. Streit se mj. se po Makartově smrti v roce 1884 ujal opatrovnictví jeho dětí.

Byl všestranným publicistou, např. pro časopis „Neue Freie Presse“ byl též šéfredaktorem, pro časopis „Divadlo“ psal pojednání o divadelních dílech a stavbách, publikoval články o pozorování krupobití, oblačných a bouřkových formacích – tzv. „Streitovy mraky“.

Jako člen redakčního týmu přispíval do vícesvazkové publikace „Monarchie slovy a obrazy“ (známá jako „Kronprinzenwerk“) a odborného časopisu „Der Bautechniker“ svými odbornými články.

Za svého života byl Andreas Streit několikrát oceněn:

  • 1879 obdržel vídeňské občanství
  • 1881-1894 městský rada ve Vídni (Komise pro budovy a vodu)
  • 1883-1897 člen Reg.divadelní komise pro Dolní Rakousy
  • 1882 Rytíř řádu Františka Josefa
  • 1883 Královský norský Olafův řád
  • 1884 Rytířský kříž – královsko bavorský řád za zásluhy
  • 1884 stavební rada ve Vídni
  • 1884 bavorský Řád za zásluhy svatého Michala
  • 1901 královský pruský řád 3. třídy
  • 1905 čestný člen vídeňského Künstlerhausu
  • 1906 vyšší stavební rada ve Vídni

Streit, který v posledních letech svého života zřídka pracoval jako architekt, zemřel 20. ledna 1916 v Hotelu Thalhof v Reichenau a.d. Rax, ve věku 76 let. (Pochován je na Vídeňském centrálním hřbitově, hrob 296. V roce 1916 byla žádost dědiců o převzetí jeho hrobu do péče obce Vídeň neschválena.)

Sestavil: Mgr. J. Luncar, Stráž nad Nisou 2021

LITERATURA:

  • Streit, A.: Divadlo ve Vídni. Vídeň 1903 Deutsche Bauzeitung 50.1916, str.76 (nekrolog)
  • Fiala, B.: Vídeňská městská rada 1879-83. Diss. Vídeň 1974
  • Hofmockl, E.: Wiener Heilanstalten. Vídeň 1910
  • Kortz, P.: Vídeň na začátku 20. století 2 obj. Vídeň 1906 von Lützow, C. / Tischler, L.: Wiener Neubauten, Vídeň 1876-1891
  • Neues Wiener Tagblatt 15. 7. 1910, vysoký stavební radní Andreas Streit k jeho 70. narozeninám
  • Hajos, G.: Světské budovy 3., 4. a 5. okresu. Vídeň 1980, ÖKT 44
  • Paul, M.: technický průvodce po Vídni. Vídeň 1910
  • Rosemann, M.: Materiály k historii vývoje Kultusgemeindebezirkes Wien XXI, in: The Truth 1927, H.34,: S.9
  • Steffal, M.: Činnost městské rady ve Vídni 1889-1892. Diss. Vídeň 1974
  • Vybiral, J.: Zrození velkoměsta, architektura Moravské Ostravy 1890-1938. Ostrava 2001, s. 18f
  • Weissenbacher, G.: Stavby v Hietzingu, Vídeň 1999-2000
  • Martens, Bob e a Peter, Herbert : Die zerstörten Synagogen Wiens, vydavatelství Mandelbaum
  • Archiv literatury Rakouské národní knihovny (prosinec 2009) Renner, Gerhard : Odkazy ve vídeňské městské a státní knihovně. Vídeň 1993
  • Oesterreichische Kunst-Chronik, vydavatelství Dr. Heinrich Kábdebo (Wien, 4°.), I. Band (1879), Nr. 7, S. 107, im Artikel „Vereinswesen“; II. Band (1879), S. 25, 26, 58 und 106. von Wurzbach, Constantin : Streit, Andreas . In:
  • Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich . 40. díl. Kaiserlich-Königliche Hof- und Staatsdruckerei, Vídeň 1880, s. 23 f.
  • Streit Andreas. In: Rakouský biografický lexikon 1815–1950 (ÖBL). Svazek 13, Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, Vídeň 2010,ISBN 978-3-7001-6963-5, s. 391 f. (Přímé odkazy na s. 391 , s. 392 )
  • Andreas Streit. In: Architects Lexicon Vienna 1770–1945. Vydal Architekturzentrum Wien . Vídeň 2007

Jak užitečný byl tento příspěvek?

Kliknutím na hvězdičku to ohodnoťte!

Průměrné hodnocení / 5. Počet hlasů:

Zatím žádné hlasy! Buďte první, kdo ohodnotí tento příspěvek.

Jak jste považovali tento příspěvek za užitečný ...

Sledujte nás na sociálních médiích!

Je nám líto, že tento příspěvek pro vás nebyl užitečný!

Pojďme vylepšit tento příspěvek!

Řekněte nám, jak můžeme tento příspěvek vylepšit?

2 Comments

  1. Dobrý den, děkuji za velmi zajímavý a podrobně zpracovaný příspěvek.
    Těším se na další!
    Pavel Bohun

  2. Dobrý den, děkuji za obsahově bohatou a pečlivě připravenou informaci o rodákovi ze Stráže. Ráda ji přiložím k dokumentům v archívu. J. Zvolánková

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*